Na tohle arboretum mě upozornil můj drahý muž. Hledali jsme výlet do okolí. Opavu jsem měla spojenou s Joy Adamson, ale o arboretu nacházejícím se kousek za Opavou jsem vážně netušila.

A tak jsme první týden dovolené v srpnu vyrazili sem. Nejprve jsme se zastavili na snídani, poprvé jsem ochutnala vejce Benedikt a samozřejmě nesměla chybět ani ranní káva (zvolila jsem flat white) a patřičná fotodokumentace s Kamantem. 🙂

No a pak jsme zamířili směr arboretum. Nachází se ve Stěbořicích a od Opavy je to zhruba 10-15 minut cesty autem. Nevím, jak se nám to daří, ale často se stává, že když přijedeme někde na výlet, buď je to zčásti zavřené nebo v rekonstrukci. Ne jinak tomu bylo i tady, ale našeho výletu se to moc nedotklo. Přiznám se, že dřív mě to trochu otravovalo, ale teď z toho mám spíše radost. Je to známka toho, že se o dané místo pečuje. Aspoň si to teda myslím a snad to tak i je.

Pro nás to znamenalo akorát to, že jsme museli zamířit do jiné časti arboreta, abychom si koupili vstupenku a že některé části arboreta jsme neviděli, protože se tam pracovalo. O důvod víc se tu ale vrátit.  

Dřeviny z pěti světadílů

Celé arboretum je rozděleno na části: Asie, Evropa, USA, Sibiř, Japonsko, Čína. Pak jsou tu různá zákoutí jako modřínové posezení, Alpinum nebo Libanonská skalka. Pro děti je tu zajímavá expozice broukoviště, kde jsou sošky brouků vyrobené ze dřeva. V Alpinu jsme pro změnu měli příležitost poznat stromy, které rostou převážně v Alpách a horských oblastech.

Samotná historie arboreta je hodně pestrá. Původně se tu nacházel zámecký park, který jeden z majitelů objektu, Quido Riedl nechal předělat na přírodně-krajinářský park. Ten se posléze stal základem pro dnešní arboretum. Po něm se o místo starala jeho dcera se svým manželem. Po druhé světové válce však park a zámeček připadl státu a byly na něm prováděny jen ty nejnutnější úpravy, což vedlo k chátrání a zpustnutí celého objektu. V roce 1958 ale park a zámeček nacházející se v areálu připadl Slezskému zemskému muzeu, což naštěstí vedlo k záchraně tohoto krásného místa. A jedná se o jedno z dendrologicky nejcennějších parkových objektů ve Slezsku od roku 1906.

Jak zabloudit ve skleníku

Skleníky v botanických zahradách mám moc ráda, jsou takovou samostatnou „kapitolou“ zahrady. Takže jsem si nenechala ujít ani návštěvu tohoto skleníku. Mají zde nejen krásné kaktusy, ale také citrusovníky a další tropické a subtropické rostliny. Údajně je zde přes 70 exotických exemplářů rostlin z různých světadílů. A to není skleník moc velký. Přesto se mi povedlo v něm zabloudit. Nevím, jak se mi to povedlo, ale je to tak. Zabloudila jsem tak, že jsem došla do části pro zaměstnance parku. Jeden laskavý pán mě sice nasměroval zpátky, ale opět jsem odbočila špatně a ocitla se opět u kaktusů, které jsem už viděla asi třikrát. Naštěstí jsem se odtud vymotala a aspoň jsem měla nezapomenutelný zážitek. Ještě teď se tomu směju. No jo, můj orientační smysl. 🙂

Herbarium a setkání s Joy

Vedle skleníku se nachází budova herbaria. A před budovou se v parku také nachází několik panelů. Na nich jsou napsány informace o Joy Adamsonové, kde se píše o jejím narození, dětství a dospívání v Opavě. V budově Herbaria se pak v prvním patře nachází expozice afrických předmětů, které patřily slavné spisovatelce. K vidění je i několik obrazů, které Joy malovala. Jsou na nich vyobrazeni různí náčelníci afrických domorodých kmenů. Tyhle obrazy jsou velmi cenné i z historického a badatelského hlediska, protože ukazují, jak se tehdy jednotlivé kmeny oblékaly, v čem si byli odlišní a v čem podobni. Trochu máte dojem, že jste se ocitli v knize další slavné autorky, Karen Blixen a jejích Vzpomínek na Afriku. Samozřejmě zde nechybí ani úchvatný příběh o lvici Else.

Moc se mi tady líbilo a ráda bych se tu vrátila i v jiné roční období, například na jaře, protože stále je tu co k obdivování. Je to ideální i pro maminky s dětmi. Příjemná procházka, možnost i malého občerstvení. Takže takový tip na jednodenní rodinný výlet.

Literární toulka

Pokud byste se chtěli nejprve literárně naladit ohledně expozice Joy Adamsonové, tak doporučuji tyto knihy: Joy Adamsonová: Volání divočiny (její autobiografie) a Příběh lvice Elsy

No a pokud máte rádi dokumentární filmy, tak v archivu České televize je k dispozici dokument o životě této zajímavé ženy, s názvem Zrozena pro Afriku. Provází v něm opavská rodačka a badatelka Zuzana Beranová. Dokument jsem viděla a je krásně zpracovaný.

Pro více informací o Arboretu Nový Dvůr pak určitě doporučuji prostudovat webové stránky Slezského zemského muzea: https://www.szm.cz/rubrika/16/expozicni-arealy/arboretum-novy-dvur.html