CO S TÍM POŘÁD MÁŠ? Aneb Musí mít všechno význam?

Nedávno jsem dostala takovou otázku: „Co na těch řasokoulích vidíš? Vždyť je to jen obyčejná pokojovka.“ No upřímně řečeno, vlastně jo! Co na tom vidím? Kvítko jako kvítko ne?Jenomže nejsem člověk, který by nad tím je mávl rukou. Mě to normálně začalo zajímat taky! Začala jsem v tom hledat vyšší smysl. Řešit, zda je v tom něco hlubšího, snad dokonce zakořeněno něco v minulosti… A brzy jsem na to přišla. Trochu netradičně. Při žehlení prádla. 🙂

Smyslu-plná práce a jeden rozhovor

Ráda žehlím. Nebylo to tak vždycky. K tomu jsem musela dozrát. Pak jsem ale zjistila, že je to ideální příležitost udělat smyslu-plnou práci a zároveň poslouchat zajímavé podcasty nebo rozhovory, na které jindy moc čas nemám. A tak tomu bylo i v tomhle případě.

Byl to rozhovor na téma zahradničení a lokálnosti. A mě zaujalo, s jakou láskou a zaujetím o tom tématu daný host hovořil. To se dá poznat – z gest, mimiky, nadšení. Moderně by se asi řeklo, byl ve svém flow. Hezky česky „byl ve svém živlu“. A mě při tom poslechu tak napadlo, ten člověk o tom mluví stejně nadšeně, jako já o řasokoulích a o tom, jak nadšeně „drhnu“ terárko. 🙂

A co bylo dál?

A dál? Dál už nic. To stačí. Budu o nich ráda mluvit dál. To je asi podobná otázka, jako byste se zeptali nadšeného pěstitele kaktusů: „Co máš pořád s těmi kaktusy?“ Nebo s nadšeným chovatelem koní: „Co máš furt s těmi koňmi?“ Nebo kdybych se zeptala svojí kamarádky, která miluje psy a věnuje jim spoustu svého času: „Co na tom prosimtě máš?“

Možná v tom je nějaký význam, možná ne. Proč my lidé musíme ve všem vidět logiku, mít na to odpověď. Protože i kdyby ta odpověď pro nás byla uspokojivá, vždy se najdou lidé, které ta odpověď neuspokojí. Ale to už je mimo náš dosah a mimo nás. Pokud to dává smysl nám, pak je to v pořádku. 

Já osobně třeba nerozumím tomu, co tak lidi baví na fotbale, protože mě tohle téma prostě nic neříká. Ale ráda si poslechnu člověka, který o fotbale nadšeně povídá. Stejně tak si ráda poslechnu člověka, který nadšeně mluví o tom, jak ho baví lepit modely letadel, i když mi tohle téma také nic neřekne. 

Krátké zamyšlení

A jen taková úvaha na závěr. Jak by to vypadalo, kdyby lidé víc mluvili o tom, co dělají rádi, co je baví a naplňuje, než si jen neustále stěžovali, jak je všechno špatně a všichni jsou špatní atd. Co myslíte? 

Mějte se krásně a nepřestávejte dělat to, co vás naplňuje (samozřejmě v tom dobrém slova smyslu!). Ať už to ostatní chápou nebo ne. 🙂

Lucie Výtisková
Žiju v místě, kde bydlím, ráda čtu a piju kávu, miluju výlety a přírodu. A řasokoule. A ještě o tom píšu. Více o mě: Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *