JAK SE ZE MNE STALA ŘASOKOULINÁŘKA

První řasokouli jsem si pořídila někdy v březnu roku 2019. Mohl za to můj bratr, který mi tuhle rostlinu ukázal a napůl z legrace a napůl ironicky podotkl: „Ta by mohla přežít i tvou péči, je totiž nenáročná,“ a tím to všechno začalo. (Na tomto místě podotýkám, že ona kousavá poznámka má svoje opodstatnění, jeho sbírka kaktusů by mohla vyprávět své, ale to je jiný příběh).

Fascinovala mě, protože byla krásná, nenáročná a hlavně – nikdy jsem nic takového neviděla. Koukala jsem na ni jak na zjevení a zatoužila si jeden takový rostlinný exemplář pořídit. A tak jsem pátrala na internetu a o hodinu později už bylo objednáno.

Malá řasokoule dorazila spolu s krásnou skleněnou dózičkou. V té době jsem měla rozečtenou knihu Gejša a protože jsem si už zjistila, že jedno z míst, odkud řasokoule pochází je Japonsko, pojmenovala jsem ji podle románu Sayuri. A časem se přidaly další a další, až se nakonec do terárka nevešly. Tak jsem pořídila další dózu, ale ani ta po čase nestačila. Nakonec mi pro ně můj drahý muž k Vánocům věnoval větší skleněný domov. 

Fascinovala mě, protože byla krásná, nenáročná a hlavně – nikdy jsem nic takového neviděla. Koukala jsem na ni jak na zjevení a zatoužila si jeden takový rostlinný exemplář pořídit.

Nyní tedy řasokoulí rodinka čítá patnáct členů a momentálně už neplánuju nové přírůstky (i když, nikdy neříkej nikdy :D) Není to ale jen o „hromadění“ a sbírání těchto rostlinek. Začala jsem se o ně doopravdy zajímat, shánět informace, překládat si i různé články na zahraničních webech. Zjistila jsem, že se, podobně jako třeba u kaktusů, sukulentů, jiřin, růží nebo jiných rostlin, utvořila komunita lidí, kteří zahořeli láskou pro tyto roztomilé jezerní skřítky. Stejně jako já. 

Postupem času se řasokoule stala takovou mojí „erbovní“rostlinkou, maskotem. Je to rostlina, kterou fotím snad nejčastěji. Ráda o nich mluvím, ráda je fotím a sdílím na sociálních sítích. A díky řasokoulím jsem se vrátila k psaní.

Osobně mi řasokoule přinesly do života hodně radosti. A jak se můžete dočíst zde: Můj příběh, tak mi velmi pomohly i v náročném životním období. Upřímně, ono nezáleží na tom, jestli tuhle rostlinu doma máte nebo ne. Ani nemusíte hned letět do obchodu, abyste si ji koupili (ale bránit vám v tom samozřejmě nebudu :D). 

Není na škodu se v životě víc obklopovat rostlinami. Rostliny mají velký význam pro duševní pohodu. A je jedno, jestli to jsou řasokoule, orchideje, kaktusy nebo sukulenty, či luční květiny nebo třeba tulipány ve váze na stole. Rostliny totiž do našeho života patří. 

A jakou úlohu hrají rostliny ve vašem životě?