MŮJ PŘÍBĚH
Jmenuji se Lucie, jsem vystudovaná radiologická asistentka a multipotenciálka, která ráda poznává nové věci. Třeba irský jazyk. A taky moc ráda něco tvoří rukama. A když je to jen trochu možné, ráda se toulá po okolí a v přírodě. 🙂
Pocházím ze severní Moravy, která je mým domovem. Moji milovaní rodiče mě odmala vedli k lásce k umění, vědě a k přírodě. Vštípili mi do srdce životní zásady, které mě dodnes doprovázejí i když k některým jsem si musela nalézt cestu sama. Každý den za to cítím velkou vděčnost a lásku.
CO JE ŠTĚSTÍ? ŘASOKOULE ZELENÁÁÁ...
Mou další velkou láskou rostliny, především pak řasokoule zelená. Svou první řasokouli jsem si pořídila v roce 2019 a od té doby se můj řasokoulí domov rozrostl o dalších patnáct členů. (Bohužel, o tu první řasokouli jsem přišla po sedmi letech.) Byly to však právě rostliny, které mi pomohly ve velmi náročném životním období.
SETKÁNÍ SE SYNDROMEM „BURN OUT“
Žijeme v hektickém světě a všude okolo nás cítíme nátlak na to "mít víc, být víc." Já tomu věřila taky. A podřídila tomu svůj život. Což bylo samozřejmě dlouhodobě neudržitelné a já to pocítila dost razantně.
Radiologie je krásný obor a práce radiologické asistentky mě baví. A přesto jsem se po jedenácti letech dostala do stavu vyhoření. Dostat se z toho je cesta na dlouho trať, ale doufám, že to nejtěžší je (snad) už za mnou. Zvládám to díky své rodině a svým nejbližším lidem.
NÁVRAT K SOBĚ SAMOTNÉ
Syndrom vyhoření byl velkou stopkou v mém dosavadním životě. Byl to signál, že je potřeba něco změnit. Dostala jsem se do stavu, který už opravdu netoužím zažívat.
Především jsem ale zjistila, že k tomu, abych byla doopravdy spokojená a šťastná potřebuju mít kolem sebe rodinu, domov a možnost tvořit. Začala jsem doopravdy "žít tam, kde bydlím." Zapouštět kořeny. Věnovat se tomu, co mě těší a naplňuje. Ať je to psaní, procházky nebo učení se irštiny.
TOULAVÁ ŘASOKOULE A KNIHA KAREN BLIXEN
Psaní je pro mě nejbližší nástroj k vyjádření myšlenek. Postupně tak začal vznikat nápad na blog. Název Toulavá řasokoule odkazuje na mé dvě záliby: na výletování a na mou oblíbenou rostlinu. S jednou takovou malou řasokoulí totiž na výlety vyrážím. Je to můj maskot. 🙂 Jmenuje se Kamante. Jeho jméno odkazuje na mou další oblíbenou knihu Vzpomínky na Afriku od dánské spisovatelky Karen Blixen. O tom si můžete přečíst ZDE: https://lucievytiskova.cz/rasokoule-na-cestach-a-proc-jako-ne/ .
To je milí přátelé tedy můj příběh, kterým vás tímto vítám na svém blogu.
Ať se vám tu líbí. Fáilte.
Lucie Výtisková





