Jmenuji se Lucie, jsem vystudovaná radiologická asistentka a multipotenciálka, která se ráda toulá. Knižně i reálně. 🙂

Pocházím ze severní Moravy, která je mým domovem. Moji milovaní rodiče mě odmala vedli k lásce k literatuře a k poznávání své vlasti. Procestovali s námi také kus Itálie a Francie ale přeci jen, nejraději vzpomínám na naše dovolené po Česku. O to víc, pokud se jezdilo na místa spojené s nějakým příběhem, knihou nebo autorem (např. bratří Čapkové a Malé Svatoňovice). A dodnes se ráda na některá z míst vracím.

Kromě literatury jsou mou láskou rostliny, především pak rostlina zvaná řasokoule zelená. Svou první řasokouli jsem si pořídila v roce 2019 a od té doby se můj řasokoulí domov rozrostl o dalších patnáct členů. Dodnes jsou to mé nejmilejší rostlinky, o které ráda pečuju a které mě inspirují pro moji vlastní tvorbu v tvůrčím psaní.

Žijeme v hektickém světě. Myslím, že to dřív nebo později zažije každý z nás. Protože mě zajímá mnoho věcí, brzy jsem se doslova zahltila novými koníčky a zájmy. Myslela jsem, že žiju efektivním životem, ale ve skutečnosti to byl život v chaosu. Dělala jsem všechno možné, ale ve skutečnosti nic z toho pořádně.

Po deseti letech ve své původní profesi jsem se dvakrát dostala do stavu vyhoření. Dostat se z toho mi trvalo hodně dlouho, ale zvládla jsem to díky svým nejbližším lidem, kteří mi pomáhali a byli se mnou. A také díky knihám, které mi tou dobou přicházely do cesty. Jedna z těch klíčových se odehrávala na mém oblíbeném Smaragdovém ostrově. Přečíst si o knize můžete ZDE: https://lucievytiskova.cz/kniha-o-ceste-neurovede-a-jedna-vzpominka/. A také díky řasokoulímu terárku. Péče o rostlinné terárka se pro mě stalo jakousi rostlinnou formou terapie.

Byl to signál, že je potřeba něco změnit. Dostala jsem se do stavu, který jsem už nechtěla zažívat. Byla jsem na nemocenské a měla jsem dost času přemýšlet o tom, co změnit. Nebylo to snadné, ale měla jsem silnou vnitřní motivaci a ta mi velmi pomáhala, abych nové změny jen tak nevzdávala.

Pro začátek jsem se vrátila k tomu, co mě bavilo nejvíce. K literatuře, k procházkám a začala si konečně plnit své dlouho odkládané sny. Například jsem se konečně začala pro radost učit irsky. Také jsem si udělala revizi svých zájmů a některé z nich na čas odložila. Zaměřila se na to, co mě opravdu těšilo. Uzdravovala jsem se po všech stránkách a našla v sobě odvahu jít po své vlastní cestě.

Ráda čtu, píšu a poznávám. Dlouho jsem přemýšlela jak tyhle své „vášně“ sdílet dál. Postupně se začal v mé hlavě tvořit projekt Toulavá řasokoule, který propojuje mou lásku k literatuře, cestování, botanice a řasokoulím.

A pokud zrovna nečtu, nepíšu nebo se netoulám, tak si třeba vychutnávám šálek kvalitní kávy nebo cvičím FaceYogu. 🙂

Budu ráda, když tu naleznete inspiraci pro své vlastní toulky, ať už literární nebo to skutečné. Ideálně obojí.